Listopadový celotýden

V pondělí jsme se na elipse rozškatulkovali do prací, jenž je potřeba vykonat než se setmí a naše skupina bude v ohrožení. Tudíž, někdo šel vyrábět za pomocí Lídy lustr, který by měl vypadat velmi hezky, ale bohužel ještě není hotov. Ovšem náš smutek vystřídala radost, která nám proudila krví, když se konečně dopsal blog za minulý celotýden. Ale to už jsme pukali radostí, když nám naši kuchaři (jedním z nich byl i autor tohoto blogu) naservírovali vynikající večeři v podobě chleba s máslem a plátkem šunky. Tohoto dne se také konal herní večer, což znamená, že se naše půvabná průvodkyně Terka rozhodla, že si zahraje několik partiček šachů. Všechny je vyhrála, což udivilo nejen pisatele blogu, ale také druhého nejlepšího šachového hráče na celotýdnu. Tímto naši poražení a vítězové ukončili první den na Farmě.

Další den začal ranní přednáškou od Páji, která nám vysvětlila, jak funguje výroba medu, jak vypadá úl v zimě, jak se připravují včely na zimu a tak dále. Následně se někteří vydali štípat dříví, které při tomto celotýdnu mizelo rychlostí světla. Někteří šli vařit. Ale i tak měl největší úspěch vosk. Spousta vosku. Takže jakmile nám Pája přinesla obrovskou misku plnou vosku a řekla, že se musí nechat roztavit, roztopili jsme a nechali jsme vosk smažit. A jelikož jsme stále někteří jako děti, tak jakmile se vosk rozpustil do tekutého skupenství, začali jsme si všichni během chvilky namáčet ruce, prsty a všechno co nás napadlo. Také jsme si vyzkoušeli z jakých částí se skládá včelí úl. A jako vždycky jsme vařili, tentokrát jsme vařili kari omáčku s rýží, ovšem nesmíme zapomenout na ty, kterým se povedlo vyrobit z keramické hlíny krásné talířky a aroma lampičky. Povedli tak moc, že jsme odhodláni s nimi vyrazit na prodej. A také událost dne, naše půvabná průvodkyně Terka nám uspořádala taneční hodinu, jenž bychom pravděpodobně neměli v pátek ve škole. Hodina, respektive lekce, trvala celé tři hodiny, což naší neúnavnou tanečnici Johy unavilo tak moc, že jen padla a usnula.

Středa, hmm středa, začala jako vždy, jen s tím rozdílem, že jsme hned po samostudiu začali pitvat srdce, plíce a ostatní orgány zvířat, ano pitvali jsme zvířata, ne lidi. Vím, že to jistě většině z vás došlo, ale radši zmiňuji, aby nedošlo k omylu. Ne všichni na pitvu však měli žaludek a tak šli dělat šperky, jenž také budeme prodávat na dni otevřených dveří a pravděpodobně také v našem stánku na Trutnovských trzích. Také by bylo fajn podotknout, že ve středu k nám zavítala další montessori škola, konkrétně třetí trojročí z Kladna. Rozdělili jsme si je na skupinky a následně jsme je provedli po naší Farmě. Někteří pomohli v kuchyni, aby si zkusili, jak to vypadá, když velí náš stresu plný kuchař Vašek Kube! Potlesk prosím. Vašek je všechny zvládl naprosto skvěle a to i přes to, že ještě vařil pro nás. Ovšem to bychom potom vynechali skvěle strávené chvilky se žáky z Kladna. Autor, jenž si také vybral jednu skupinku, si je nemůže vynachválit. Spolu se skupinkou Johy se ptali a my jim s radostí odpovídali. Následně jsme uspořádali společnou elipsu, na které jsme se všichni shodli, že nás jejich návštěva obohatila a je také. Ovšemže tímto náš den neskončil, to by se nemohlo stát, když měl být toho samého dne narozeninový rituál, jenž proběhl v pořádku a my jsme se mohli domluvit, co budeme potřebovat dokoupit než přijedou naši kamarádi z Německa. A zjistili jsme, že budeme potřebovat takové menší jmění na zaopatření všech nových příborů, stolů židlí a x dalších kusů nábytku. Jakmile jsme tento zapeklitý problém vyřešili, naše všemi oblíbená služba na kuchyň začala dělat obložené chleby s vajíčkem, šunkou, no zkrátka s tím, s čím by správný obložený chleba měl být. Také se nám na celotýdnu rozmohl takový nešvar. Máčení rukou do vosku. Ano, zmiňoval jsem to již dříve, ale dneska to začalo nanovo. Všichni jsme měli modely našich rukou ukazující námi vybraná gesta, víc o tom mluvit nemůžu a ani bych to nestihnul. Protože to už jsme byli naháněni do pokoje slečen, abychom si mohli pustit film: Koralína: Svět za tajnými dveřmi. Film, jenž pojednává o malé holčice Koralíně, která se přestěhovala do domu, kde našla tajné dveře, kterými když projde, tak se objeví ve světě se svými rodiči, jenom s tou výjimkou, že rodiče, takzvaně druhá rodina, žije život, který by si Koralína přála. S tímto skončil náš společný večer.

Dalšího dne byl čtvrtek. Někteří začali tak, že se vydali na dalekou cestu do města Trutnova, aby si vyslechli výsledky testování, ale o tom někdy příště. Na celotýdnu totiž naši kuchaři překvapivě zlomili tradici, jenž se týkala spálených míchaných vajíček. Jakmile jsme se nasnídali a jakmile jsme skončili se samostudiem, tak jsme se vyplazili ven, kde jsme se vrátili do mýtického Řecka a zjistili, že existoval někdo jako Artemis, Zeus a x dalších určitě velice významných bohů. Bohužel nejsem knihovna a nemám jejich jména vrytá do paměti. Služba začala vařit provizorní kung-pao. Neplánovali vařit tento oběd, ale zásobář (pisatel blogu) opět zapomněl koupit ingredienci na plánovaný oběd. Avšak kuchaři to jako vždycky dokázali zachránit, kuřecí kung-pao chutnalo velice dobře. Po obědě a poledním klidu jsme se všichni museli rozloučit s našimi soškami z vosku. Z toho důvodu, že jsme začali dělat svíčky a museli jsme jich mít co nejvíc. Ovšem to nebyl jediný program, který jsme tento den měli. Někdo šel vypalovat do dřevěných náušnic piktogramy, někdo šel připravovat svačinu (jako vždycky) a někdo šel dělat již dříve zmíněné svíčky, u kterých jsme se střídali. Jakmile začalo samostudium, tak jsme se sešli v holčičím pokoji, abychom prezentovali naše zeměpisné nebo přírodopisné prezentace. Za zmínku stojí asi nejvíc prezentace Václava Kubeho, poprosím potlesk, i přes to, že ztratil hlas, našel způsob, jak nám od prezentovat jeho prezentaci. Přes Google překladač, ovšem, jen některé části. A tímto končí celotýden a nás čeká už jen páteční úklid.

Tak a je pátek. Ač jsem psal, že v pátek nebudeme dělat nic jiného než uklízet, tak jsem se spletl. Po úklidu jsme měli ještě hodinu volna, jenž každý využil tak, jak zrovna potřeboval. Následovala cesta na vlak a jako obvykle proběhla v pořádku, všichni jsme jej stihli. Ve škole jsme měli pak jen závěrečnou elipsu, která ale byla krátká, protože jsme většinu věcí již vyřešili.