Hned první školní týden jsme se začali usilovně připravovat na odjezd na spřátelenou školu do braniborského Wittenberge. Původní plán byl, že se v pátek 13.9. přesuneme do Děčína a symbolicky po řece, která nás provázela poznáváním v celém roce, překonáme hranice. Počasí nám ale naše plány zhatilo a donutilo nás přebukovat všechny jízdenky. Odjížděli jsme tedy nakonec až v neděli za povodňové situace. Při pohledu z okénka vlaku jsme byli rádi, že se na rozbouřený živel můžeme koukat z tepla a sucha, i když byl místy až nepříjemně bllízko kolejím...

Nakonec jsme se dostali až do Drážďan podle jízdního řádu, nicméně tam nám začal pravý německý zážitek s Deutsche Bahn: nejprve se nám rozbily dveře ve vlaku, pak jsme se nevešli do výlukového vozu, museli jsme jet oklikou, abychom se dozvěděli, že navazující vlak bez náhrady zrušili a máme si počkat dvě hodiny na další. Nakonec jsme do cíle dorazili se zpožděním čtyř hodin, stmeleni útrapami cest a hraním karet. 

První týden nás čekala idyla na školní farmě. Po boku německých vrstevníků a průvodců jsme si vyzkoušeli, co obnáší starat se o tak velký areál: sklízeli jsme poslední podzimní plodiny, starali se o slepice, na kole jsme jezdili nakupovat, vařili, pracovali v dílně a kopali rybníček.
Samozřejmostí ale bylo i spousta zábavy: hráli jsme s našimi německými protějšky hry, byli jsme s nimi v divadle na představení v angličtině, koupali jsme se v nedaleké řece, hráli pingpong nebo zpívali a tančili u táboráku.
Počasí nám přálo, a na dolním toku Labe vůbec nebylo znát, že jsou u nás povodně.

V rámci Erasmu jsme také završili náš projekt o Labi, když jsme se vydali do Hamburku. Na vlastní oči jsme tak viděli, jak funguje říční přístav a zdolali z něj posledních 100 km Labe až k moři. Překvapilo nás, že těsně před mořem má ústí šířku 17 km, takže břehy řeky z lodi místy ani nejsou vidět.

Dopluli jsme až na krásný ostrov Helgoland, kde jsme si užili krásné slunečné odpoledne na čerstvém mořském vzduchu, pozorovali kolonie vzácných ptáků a dozvěděli se něco málo o historii ostrova za druhé světové války.

Po cestě zpátky jsme si vyzkoušeli sjet kousek Labe na kajacích.
Voda tekla opravdu rychle, někteří z nás se pořádně vymáchali. Naučili jsme se, že někdy nezbývá než překonat svůj strach aže z takové situace můžeme vyjít silnější.

Středu jsme zahájili dnem otevřených dveří, aby všichni zájemci o naší výuku měli možnost poznat, jak u nás probíhá výuka.

Odpoledne pak proběhlo v režii třetího trojročí, které si vyzkoušelo vytvořit akci pro víc jak 150 účastníků.

Příchozím jsme promítli videa o škole i jednotlivých výjezdech, které jsme v roce 2023 a 2024 podnikli do Německa, Norska a Chorvatska a znovu Německa.

(Foto: Kateřina Svobodová, Trutnovinky)

Ve čtvrtek jsme se z bezpečí naší třídy podívali do tříd v Německu, Chorvatsku a Norsku.

Trochu nás mrzelo, že s námi nebyli ti, kteří loňským školním rokem zakončili působení na svých základních školách a vydali se ve svém vzdělávání dál.

S těmi, kdo se připojili, jsme zavzpomínali na to, co nás spojuje, na příjemné i méně příjemné zážitky.

Mapa Hostinného

Dali jsme si za cíl během školního roku poznat místo pobytu ze všech možných stran a úhlů pohledu.

V říjnu jsme se věnovali základní orientaci ve městě, hledali jsme nejdůležitější instituce a služby. Prošli jsme si Mravenčí stezku.

V listopadu jsme se věnovali historii: navštívili jsme místní muzeum, koupili si knížku o městských pověstech.

V prosinci jsme se věnovali přírodě a vyrazili jsme zkoumat lišejníky.

Na konci školního roku tak budeme mít ručně kreslenou mapu, kde budou shromážděny naše poznatky.

Vyrábíme, malujeme, tiskneme (a prodáváme)

Spousta času nám zbývá i na nejrůznější výtvarné a rukodělné dílničky, kde si nejen zkoušíme nové výtvarné techniky, ale nově získané dovednosti využíváme i k výrobě drobností na prodej.

Pokračujeme ve výrobě šperků a keramiky. Napekli a nazdobili jsme spoustu perníčků, na které jsme si letos vytvořili i originální vykrajovátka na 3D tiskárně. Naučili jsme se dělat tkané podtácky.

Vyzkoušeli jsme si tisk z koláže (když jsme navrhovali diplomy na MonteMuch) a linoryt (který jsme natiskli na plátěné tašky).

Naše výrobky jsme si vyzkoušeli prodat na Dnu otevřených dveří na ZŠ Náchodská a také na trutnovských adventních trzích.